Jaká je historie tohoto bájného stromu? Jaké bylo jeho tajemství? Proč ho bimbachové, první obyvatelé El Hierra, tak zbožňovali? Před staletími bylo přežití na tomto jedinečném ostrově kvůli absenci pramenů, řek a studní velmi obtížné. Naštěstí tu však byl Svatý strom, skutečný zdroj života pro celý národ.
Příběh těchto průkopníků by býval mohl velmi brzy skončit, kdyby nebylo Garoé, velkého stromu z rodu til (stromu typického pro vavřínový les), který je po generace uctíván jako hlavní - a možná jediný - zdroj sladké vody na ostrově. Tento jedinečný strom, stojící v nadmořské výšce 1000 m, měl moc způsobit, že pod jeho listy padal déšť. Jeho jméno pochází z guančských jazyků a znamená řeka. Bimbachové, první obyvatelé ostrova, shromažďovali každou kapku deště, která vytryskla z jeho kmenů, dutin v kmeni a malých tůní, jež se kolem něj vytvořily. Důležitý přínos, který jim nejen pomáhal hasit žízeň, ale také jim umožňoval krmit dobytek a pěstovat plodiny, například ječmen.
Tento strom také zachránil Španěly při jejich příchodu na ostrov El Hierro. Bez pitné vody začaly posádky lodí trpět dehydratací. Mladá domorodá dívka, v touze zachránit andaluského vojáka, do kterého se zamilovala, jim přinesla plody tohoto dešťového stromu. O několik století později, v roce 1610, se oblastí prohnal silný hurikán a strom vyvrátil. Nicméně více než 400 let po svém zániku je Garoé na El Hierru přítomnější než kdykoli předtím. Kromě toho, že byl v roce 1949 znovu vysazen a je ústředním symbolem ostrovní vlajky, nalezneme zde dnes také interpretační centrum s nejrůznějšími informacemi o tomto velmi zvláštním stromu.
Skutečné tajemství Garoé pochází z nebe
Když ho bimbachové, první obyvatelé ostrova, považovali za posvátný strom, měli pravdu. Díky své vyvýšené poloze a schopnosti kondenzovat vlhkost z nízkých mraků a proměnit ji na vodu měl Garoé moc vyvolávat život všude kolem sebe. Tento přírodní jev je známý jako horizontální déšť a je spolu se zvláštním tmelením sopečné půdy jednou z hlavních příčin vzniku kouzelných lesů, kterými jsou posety nejzápadnější ostrovy jako El Hierro a La Gomera.
Po stopách bimbachů
Procházka těmito malými oázami vytvořenými mraky a kochání se jejich nekonečnými odstíny zeleně může být velmi zvláštním zážitkem. Najdete zde značené trasy a stezky pro všechny typy pěších turistů. A jsou skvělým způsobem, jak v každém ročním období prozkoumat kontrasty těchto krajin. Dobrým příkladem je Ruta del Agua, okruh dlouhý asi 16 kilometrů kolem Garoé, který vám umožní si vlastním tempem projít vavřínové háje a endemický les Fayal-Brezal, starobylé zříceniny a vodní nádrže, nádherné vyhlídky, jako je La Caldera, a další tajemná místa, jako je vodní větrná elektrárna Gorona del Viento, inovativní zařízení, jež je zodpovědné za zásobování celého ostrova El Hierro 100% udržitelnou energií a kterému se přezdívá Garoé 21. století.
Další skvělou možností, jak se o této oblasti dozvědět více, je vydat se do kulturního parku El Julan na druhém konci ostrova. V tomto kraji zanechali bimbachové jeden z největších příkladů petroglyfů - které se ještě musí rozluštit - a také naleziště s primitivními nástroji a mumifikovanými těly.