Filmový festival v Cannes 2019 měl díky filmu Corneliu Porumboiu La Gomera velmi zvláštního protagonistu.
Film skončil a náročné publikum v Cannes se zvedlo s velkým aplausem. Nebo slovy Odile Antonio Báezové, která byla na filmový festival pozvána v rámci delegace Cabildo (místní samosprávy) ostrova La Gomery, „přijetí filmu bylo neuvěřitelné a celý sál byl snímkem Silbo fascinován“. Slavný režisér Corneliu Porumboiu dokázal pod názvem La Gomera (pro zahraniční diváky The Whistlers) přenést na filmové plátno jeden z nejvýraznějších znaků identity Kanárských ostrovů a stal se tak jedním z hnacích motorů, který ho mohl přivést k zisku Zlaté palmy.
La Gomera vypráví příběh zkorumpovaného policisty, který se vydává na Kanárské ostrovy, aby se naučil silbo (pískací jazyk), jazyk předků, který obyvatelé ostrova používají ke komunikaci na dálku v drsném terénu a který převádí lidskou řeč na tónové pískání, jež lze rozpoznat na dálku. Policista se učí pískacímu jazyku Silbo gomero (pískací jazyk), aby mohl tajně komunikovat s mafiánem, kterého se snaží dostat z vězení. Podle kritika časopisu Otros cines Diega Batlleho film La Gomera nejenže odhaluje krásy takzvané „perly Kanárských ostrovů“ (jak je prezentována hned na začátku filmu), ale také „recykluje a následně převrací prvky žánrové kinematografie“, čímž se mu podařilo „odlišit se od své předchozí filmografie a od většiny kinematografie své země“.
Jak se slavný režisér rumunského původu ocitl na Kanárských ostrovech? Proč si zamiloval ostrov La Gomera? Jak se mu podařilo ve filmu zachytit význam Silbo gomero (pískací jazyk)? Na poslední otázku odpovídá Kiko Correa, mistr tohoto zvláštního jazyka, který doprovázel štáb během natáčení a učil herce, jak toto umění ovládat. Podle jeho vyjádření pro Europa Press: „Před natáčením jsme trénovali dva týdny, čtyři až šest hodin denně, a pokračovali i během samotného natáčení. Jejich nasazení a ochota byly naprosto překvapující“.
Correa není jediným učitelem Silbo gomero (pískací jazyk) na ostrově. Jeho studium bylo na ostrově La Gomera zavedeno jako povinný předmět na základních školách v roce 1999. Cílem tohoto opatření bylo vyzdvihnout hodnotu něčeho, co je součástí kanárské kultury a co, přestože je pro mnohé neznámé i v rámci Španělska, bylo v roce 2009 uznáno za nehmotné kulturní dědictví lidstva.
Přestože na červeném koberci Azurového pobřeží zazářil neznámým jazykem, Corneliu Porumboiu se během festivalu novinářům a filmovým fanouškům přiznal k jedné velmi zajímavé skutečnosti: nemá ponětí, jak se Silbo gomero (pískací jazyk) cvičí. A přesto, jak se přiznal Javieru A. Fernándezovi v El Viajero v El País, to neznamená, že jeho podstata a zvuk nezměnily jeho život, možná navždy: „Přišlo mi to poetické, líbila se mi myšlenka, že způsob komunikace našich předků může být využíván i v dnešním světě“.
