Vycházíme z parkoviště Centra informací o prostředí a stezka začíná v chudším vavřínovém lese. Ovocné stromy tu stojí s voskovníky a vřesovci, což nám naznačuje, že nejsme v čistém vavřínovém lese. Také můžeme vidět ostružiny, které nám zde značí lidskou přítomnost, jež postupně, jak pokračujeme v cestě, bude mizet.
Šupinatá kůra tohoto obrovského stromu nám napovídá, že se jedná o apollonias barbujana. Je to velkolepý exemplář, který dosahuje 25 metrů výšky. Roste v zóně na okraji lesa, což je pro tento druh charakteristické. Apollonias barbujana nejsou moc četné, protože načervenalé dřevo bylo velmi ceněné, zvláště v nábytkářství; ve skutečnosti se dříve strom nazýval „ebenovník z Kanárských ostrovů”.
Tento strom u cesty vypadá, že je obležený nebo střežený, a to mnoha větvemi, které vyrážejí z jeho kmene. Jsou to jeho odnože, známé jako výhonky. Je to jeden ze znaků stromu vavřínu indického, makaronézského endemitu typického pro vavřínový les. I kdyby centrální kmen odumřel, v jeho základu je velký pařez, který tvoří velký počet výhonků, jež drží strom při životě.
El Cubo de La Galga je v krajině, kde hlavní roli hraje voda. Když pronikneme do strže, všimneme si stále vyšší vlhkosti podle toho, jak se uzavírají zelená nebesa. Projdeme pod vodním kanálem, který transportuje tento drahocenný zdroj k využití v zemědělství a veřejnému zásobování, na jehož rozumném využívání závisí udržení této krajiny.
Strže vznikají erozivními procesy v průběhu času. Tento lehce balancující kámen nám to připomíná. Strže jako Cubo de La Galga, těsné a úzké jako kaňony, nám ukazují, že jsme na mladém ostrově, na kterém eroze ještě modeluje krajinu. Proto jednoho dne kámen přijde o svou rovnováhu a skončí na dně strže. (I když bude třeba počkat ještě stovky let.)
Křížení cesty nás zve ke chvíli ticha. Šplouchání vody soutěží se zpěvem ptáků. Je snadné slyšet dvoření se endemických holubů z Kanárský ostrovů, které zní jako naše hláska U. Pokud zůstaneme klidní a v tichosti, budeme moci zpozorovat i nějakého holuba letícího nad stromovím.
Zde se objeví nádhera údolního vavřínového lesa se stromem ocotea a malá rovina jako oáza klidu mezi vegetací. Rostlinná pokrývka ve velké výšce nás drží v přítmí a permanentní vlhkosti. Světlo s velkými obtížemi dosáhne na zem. Stromy ocotea hrají na tomto místě dominantní roli, se svými dlouhými kmeny a tvrdým, zeleným dřevem. Tento druh se objevuje jen na místech vhodných pro vavřínový les, což nám značí výjimečné území, na kterém se nacházíme.
Jméno mluví za vše. Nakláníme se z výšky, abychom viděli nádhernou krajinu těchto strání vavřínového lesa, které pokrývají východní stranu La Palmy a čelí pasátům. Nacházíme se na nejlepším místě pro sledování vavřínového lesa na Kanárských ostrovech. Stráně jsou pod 1200 metry a zachycují vodu z mlh, které táhne pasátní vítr, blahodárce pro tento vlhký les.
Vracíme se kanálem, který vychází z Cubo v tomto místě. Voda, která je základem tohoto ekosystému, je také jeho hlavní přínosem, jelikož zemědělství na pobřeží žije z vody, která vyvěrá z vodonosných míst, jež živí les. Ze svahu teď máme ještě jednou výhled na hustě zarostlý kaňon, předtím, než se vydáme nazpět cestou, kudy jsme stoupali na začátku.
- Nikdy nenechávejte v okolí jakýkoli odpad, včetně nedopalků cigaret. Potravinový odpad přispívá k množení hlodavců a divokých koček, které představují vážnou hrozbu pro volně žijící zvířata.
- Respektujte zvířata, neobtěžujte je a nekrmte je. Pokud uvidíte zraněné zvíře, můžete zavolat na tísňovou linku 112. Netrhejte květiny ani rostliny.
- Nesbírejte ani neodnášejte kameny nebo jiné prvky z přírodního prostředí. Neměňte prostředí tím, že je budete hromadit a vytvářet z nich smutně proslulé "věže".
- Nechoďte na místa, kde to není povoleno, a respektujte značení na stezkách. Opuštění povolených cest způsobuje škody na životním prostředí a může být nebezpečné i pro vás a osoby, které vás doprovázejí.
- Bezpečnější je mít zvíře na vodítku.
- Snažte se nerušit klid prostředí nadměrným hlukem (hlasitá hudba, křik...).