Následovalo zemětřesení, praskání a nakonec výbuch. Tak si obyvatelé údolí Aridane všimli, že se v nitru Země zrodila nová sopka. Velký hukot změnil dějiny La Palmy a dal nový směr její krajině, reliéfu i životu jejích obyvatel.
Ačkoli je to překvapivé, není to nic nového. Tento jev trvá již tři miliony let, kdy se ostrov vynořil ze dna oceánu, až do současnosti. K předchozí erupci na ostrově došlo před 50 lety. Proto je La Palma známá jako „země sopek“.
Původ La Palmy a Kanárského souostroví
Vulkanický původ Kanárských ostrovů je dán jejich polohou na okraji africké kontinentální desky a oceánské kůry severního Atlantiku. Jako první se objevil ostrov Fuerteventura, ačkoli všechny vznikly přibližně před 35 miliony let, v oligocénu, v důsledku výstupu magmatu zlomy, které spojují nitro planety s povrchem.
Proces tvorby je stejně jednoduchý jako fascinující. V průběhu staletí se láva z podmořských erupcí hromadila, až vystoupila nad hladinu moře, a na povrchu tak vznikla řada různých sopek. Tento proces trval miliony let a ve skutečnosti stále probíhá a jeho výsledkem jsou především čedičové erupce v podobě malých sopek strombolského typu.
Význam sopek pro dávné domorodce
V kultuře starých domorodců na Kanárských ostrovech existovala zlá bytost, která strašila na Kanárských ostrovech. Bytost, která se dá přirovnat k démonovi a nazývala se Guayota. Domorodci tuto postavu spojovali s ohněm, sopečnými procesy a zkázou, kterou po sobě zanechaly. Obývala zemi, zejména Teide, která byla považována za samotné peklo.
Až do 20. století bylo na Kanárských ostrovech běžné používat jména svatých ke křtu nových sopek, jako v případě sopky San Antonio. V posledním století se však pro pojmenování sopek, které se na jednotlivých ostrovech zrodily, začala častěji používat domorodá jména, jako je například sopka Teneguía. Erupce, k níž došlo v roce 2021, zatím nebyla oficiálně pojmenována, i když se stále častěji objevuje název Tajogaite, což je název místa poblíž oblasti, kde sopka vybuchla.
Vliv erupce sopky na ostrově La Palma
Od počátečního hukotu sopka zahájila erupční proces, který vyvolal řadu reakcí, jež změnily každodenní život v údolí Aridane a okolních obcích.
Tato erupce vyprodukovala energii 286,2 terawattů za hodinu (TWh), což je 1000krát více, než kolik La Palma spotřebovala za celý předchozí rok. Lávový proud z hlavního kráteru dosahoval výšky 600 metrů a pyroklastický sloupec místy přesahoval 9 000 metrů.
Každý sebemenší vývoj sopky znamenal velkou změnu v oblasti vlivu, zejména v okolí kužele, v blízkosti aktivních lávových proudů a jejich okolí v důsledku spadu popela a pyroklastu. Během 85 dnů erupce se celý ostrov nacházel ve fázi neustálých změn a očekával její definitivní konec v naději na novou fázi, která se bude vyznačovat socioekonomickou obnovou a obnovou flóry a biologické rozmanitosti ve zcela novém přírodním prostředí.
Poděkování Dr. Juaně Vegas Salamanca, koordinátorce výzkumné skupiny pro dědictví a geodiverzitu Španělského geologického a báňského institutu (Consejo Superior de Investigaciones Científicas) za spolupráci při tvorbě tohoto článku.